Jay-Z Životopis

No jo, čas prostě nekompromisně letí kupředu a už to bude osm let od doby, kdy věhlasný zámořský rapper Jay-Z a.k.a. Jigga vydal své debutové album ''Reasonable Doubt''. Osm let strávených v rapové branži udělalo s Jiggou své, nejen, že se stal jedním z nejprodávanějších rapových interpretů světa (díky neuvěřitelnému prodejnímu úspěchu dokonce získal přezdívku ''platinovej hoch''), ale zároveň se stal jedním z nejoblíbenějších rapperů vůbec a když po, doufejme, že pouze doposud, poslední vydané desce ''The Black Album'' prohlásil, že s aktivní kariérou pomalu, ale jistojistě končí, mnohým se to zdálo absolutně nepředstavitelné. Jestli to s koncem kariéry myslí Jigga opravdu vážně, se dozvíme až za nějaký ten pátek a tak si prozatím pojďme čekání o nějakou tu minutu zkrátit pohledem na jeho životní cestu.

Jay-Z se narodil 4. prosince 1969 v new yorské čtvrti Brooklyn jako Shawn Corey Carter. Dětství strávil převážně touláním se po brooklynských končinách Mary Projects a zde také začal navštěvovat střední školu, kde se zároveň seznámil s budoucím nejlepším přítelem, rapperem The Notoriousem B.I.G., jehož památce později věnoval celé album. Rodinné štěstí jako dítě ani zdaleka nenalezl. Když mu bylo pouhých devět let, opustil jeho matku a další tři sourozence otec a Jigga se tak, společně s početnou rodinou bez většího živitele, musel často strachovat, kam jen se v noci uloží ke spánku či co bude následující den jíst. Většinu volného času trávil poflakováním se v brooklynských ulicích se svou rebelskou partou a tudíž netrvalo příliš dlouho a z Jazzyho (jeho pouliční přezdívka) se stal drogový obchodník. Na tento byznys si samozřejmě nemohl stěžovat, jako dealer si dennodenně přišel na přinejmenším hodně solidní částky. Jenže čím více své nezákonné kšefty rozšiřoval, tím se také zvětšovalo smrtelné riziko, jelikož se násilí a ozbrojenost v new yorských čtvrtích zvyšovalo s každým dalším dnem. Toho všeho si byl Jigga dobře vědom.

A proto, koncem osmdesátých let, řekl drogovému byznysu definitivní sbohem a vydal se vstříc své, již dlouhodobé tajné lásce, kterou byla právě rapová muzika. Pseudonym Jazzy se změnil Jay-Z a jeho hudební kariéra tak mohla začít. Poprvé výrazněji dal o sobě Jigga vědět v roce 1993 skvělým featuringem na výtečném singlu ''Can I Get Open'', který vytvořila zámořská parta Original Flavor. Jenže čas šel dál a i když Jay-Z na scéně působil jako úspěšný featurista (za všechny třeba hostování v pecce Big Ela ''Da Graveyard'' nebo ve válu ''Time To Build'' od Mic. Geronima), stále nemohl získat nahrávací smlouvu a první vlastní album tak zůstávalo tabu. Jigga sice v té době ještě nevydal ani jednu vlastní pecku, ovšem vydat desku rozhodně chtěl. A tak, když tolik vytoužená smlouva prostě ne a ne přijít, rozhodl se pro rázný krok - spojil své finanční úspory s Damonem Dashem a Kareemem Burkem, a tahle trojka založila vlastní label, jemuž dala název Roc-A-Fella. Scéna byla naprosto šokována, jen tak si vytvořit svůj ,,lejbl'', to se opravdu často nestávalo. Ale to Jiggovi nijak nevadilo a poté, co na Roc-A-Fella vyšel singl ''In My Lifetime'', bylo všechno připraveno pro debutový počin pseudonymu Jay-Z. V roce 1996 tak vyšla jeho debutová deska, jíž Jigga pojmenoval ''Reasonable Doubt''.

Album ''Reasonable Doubt'', dnes již hodně klasický počin, se téměř ihned po vydání stalo jedním z nejprodávanějších a zároveň i nejpovedenějších titulů roku a i v současné době existuje jen pramálo desek, které by se Jiggově debutové mohly rovnat. Na ''Reasonable Doubt'' Jay-Z do poslední kapky zúročil to, co všechno v brooklynských ulicích zažil a chybět samozřejmě nemohla ani zmíňka o jeho dealerské části života. Tolik hitovek (''Feelin It'', Dead Presidents'', ''Bring It On'' a mnohé další) na jednom jediném kompaktu se opravdu jen tak nevidí. Produkci na něm si vzal na starost především DJ Premier, jemuž však vypomohli také další producenti typu Skie či Clarka Kenta a proud alba tak rozhodně mohl přinejmenším dostatečně odsejpat. Hodně dlouho poté pak Jiggovy trvalo, než opět přivedl desku, která by zase jednou byla tak vyvážená a tak jedinečná, právě jako ''Reasonable Doubt'', jenž opravdu atakovala všechny možné tržní rekordy. Jenže Jay-Z po tomhle obrovském úspěchu všechny své příznivce doslova šokoval. Prohlásil totiž, že tohle album bylo jeho první, ale zároveň i poslední.

Největší podíl na tomto prohlášení mělo zavraždění jeho velkého přítele B.I.G.ho, jenž byl skutečným parťákem i v rapovém byznysu. Jeho smrt Jiggu opravdu sebrala, byla to pro něj obrovská rána. Po až neuvěřitelně vydařeném debutu to tudíž vypadalo, že scéna o svou novou naději přijde ještě rychleji, než se s první vlastní deskou v rapovém světě vůbec objevila. Jenže naštěstí se Jay-Z po krátké odmlce přece jenom vrátil zpět a bleskurychle vydal své druhé album s názvem ''In My Lifetime, Vol. I'', jehož celý obsah věnoval právě památce blízkého a velkého přítele B.I.G.ho. Nové Jiggovo album ovšem příliš velký úspěch nepřineslo, jelikož se velká většina rapových příznivců sotva stihla oklepat ze ztráty výtečného rappera, jímž B.I.G. jistojistě byl, a tudíž měl jen málokdo zájem o kompakt, kde se právě jeho život rozebírá v každé textem kořeněné vteřině disku. Také styl, který Jay-Z na své nové desce propagoval, byl mnohým doslova proti srsti. Nejvíce si toho byli vědomi ti, kterým se jeho předchozí počin maximálně zamlouval, neboť změna, ať už po textové či instrumentální části, byla prostě příliš znatelná a hlavně, bohužel, nezdařená. Ale to by nebyl Jigga, aby se opět někde nenašel. Stalo se tomu tak, když si, společně s Ja Rulem a Amil, připravil pro soundtrack k filmu Rush Hour skvělou pecku ''Can I Get A ...''. To už ovšem důsledně připravoval své třetí pořadové album. Do světa jej vypustil v roce 1998 a přiřadil mu název ''Vol. II ... Hard Knock Life''. Téměř okamžitě se tahle ta deska stala mocnou čarodějkou tržních žebříčků (jen za první týden se jí prodalo více než 250 tisíc disků ; celková světová prodejnost dokonce přesáhla hranici šesti miliónů kompaktů) a Jay-Z byl tímto rázem definitivně zpátky na špici scény. Neuvěřitelně proudící beaty od producentských hvězd typu Timbalanda, Swizze Beatse či Kida Capriho jen dodaly Jiggově novému počinu korunku výtečně odvedené práce. Po úspěchu této desky také čím dál více vzrůstalo jméno jeho labelu, kterému se najednou upisovalo mnohem více emsís a jednotlivých uskupení (M.O.P., Memphis Bleek, Freeway, a mnozí další), než kdykoliv předtím. V té době již ovšem měl také vlastní značku oblečení (Rocawear), jenž se rovněž stala obrovským přínosem finančních prostředků. Finance, přesněji zrhuba třiceti miliónů dolarů, mu vydělalo také turné, na které vyrazil společně s Method Manem a Redmanem, DJem Cluemem a DMX, a jenž se uskutečnilo téměř po celé Americe pod názvem Hard Knock Life Tour. Jigga byl prostě na koni.

Psal se rok 1999 a Jay-Z již mermumocně připravoval svou další dlouhohrajku, která uzřela světlo světa ještě v tomtéž roce a jíž Jigga pojmenoval ''Vol. III ... The Life And Times Of S. Carter''. Jeho nová deska byla veřejností opět přivítána s otevřenou náručí a i když na ní byla obsahová změna naprosto jasně znatelná (Jigga již dopředu avizoval, že tohle album bude zase jednou plné pouličních příběhů), nikomu to nijak zvláště nevadilo, spíše naopak se mnohým lidem jeho street historky zamlouvaly ještě více. V té době si však také pořádně vyzkoušel chuť zákona, neboť byl souzen za pobodání šéfa labelu Untertainment Lance Rivery a za nelegální držení zbraně. Rozsudek naštěstí zase až tak hrozivý nebyl, Jay-Z z toho všeho vyvázl pouze s tříměsíční podmínkou.

Čas ovšem nekompromisně utíkal a než se někdo stačil pořádně nadechnout, byl tu rok 2000 a s ním i Jiggovo již páté pořadové album ''The Dynasty: Roc La Familia 2000''. Tahle deska zase jednou čarovala a Jigga za ní získal platinovou deskou. ''The Dynasty: Roc La Familia 2000'' opět přineslo pořádnou dávku hitů, ať už ''This Can'z Be Life'' (song pro nenarozené dítě), ''Parking Lot Pimpin'' či ''I Just Wanna Love U'', který se okamžitě stal obrovským trhákem všech zámořských klubů. Už to pomalu začínalo vypadat, že líp se v rapovém světě nikdo ani nemůže mít. Ovšem Jigga zase všem ukázal, že rezervy ještě má, a rozhodně ne zrovna malé. Letopočet opět přibral na své konto jedno číslo navíc a Jay-Z pro změnu jeden kompakt navíc. Jenže ne ledajaký kompakt, nýbrž takový, jenž dokázal zvednout ze židle i ty největší a nejzarputilejší kritiky. Jiggův šestý počin obdržel název ''The Blueprint''.

''The Blueprint'' byla opravdu famózní deska, obsahovala sice pouhých desek pecek, ovšem jejich kvalita se pohybovala přinejmenším na hranici výtečnosti. O featuring se postaral jen jeden jediný člověk a sice Eminem, který se zároveň chopil i produkce, při níž jej ovšem doplnili ještě Just Blaze, Bink, Trackmasters a Kayne West, a album tudíž mohlo hrát. Jiggovy skvělé texty i rapping mu opět vysloužily obrovské ovace a pseudonym Jay-Z prostě ve světě hiphoperů letěl. V ten samý rok stihl Jigga vytvořit ještě jedno album, pro tentokrát se jménem ''Unplogged'', na kterém zaznívaly především skladby z ''The Blueprint'', ale objevilo se i pár nových tracků. Další úspěšný rok.

V roce 2002 se Jigga rozhoduje pro spolupráci s R. Kellym v pecce ''Fiesta''. Tento vál se daří naprosto podle představ a oba dva nakonec ve stejném roce vydávají společnou desku ''The Best Of Both Worlds'', která ve Spojených státech opět získává platinové oceněná. To ovšem pro tento rok není od Jiggy ani zdaleka všechno, jelikož zanedlouho opět přichází s dalším, již devátým pořadovým počinem ''The Blueprint 2: The Gift And The Curse'', jenž vychází jako dvojcédé. Tohle album již ovšem nedosahuje takových kvalit, jako jeho předchozí kompakty a i když opět získává platinové ocenění (tentokrát dokonce 3krát), nepatří mezi povedené tituly roku 2002. A tak se Jay-Z téměř okamžitě rozhoduje pro vylepšení si reputace. To by skutečně nebyl on, aby se mu to nepovedlo. Píše se letopočet 2003 a Jigga přichází s desátou deskou ''The Blueprint 2.1'', která již opět patří mezi hodně povedené kousky jeho pseudonymu. Jenže to už se ovšem blíží podzim stejného roku a Jay-Z je tady znovu s úctyhodným jedenáctým počinem ''The Black Album''. S počinem, po jehož východu, prohlásil, že s rapovou kariérou nadobro končí. No uvidíme, jestli to myslí opravdu vážně, každopádně, pokud by tomu bylo skutečně tak, scéna by ztratila jednoho ze svých nejlepších rapperů. Nebo si někdo, zvláště po přečetní těchto několika odstavců, myslí, že by tomu tak nebylo?